Pokud pociťujete nezájem o sex a vyvolává to ve vás rozpaky či frustraci, měli byste vědět, že nejste sami. Ve studii z roku 2000 zaměřené na zjištění výskytu a rizikových faktorů sexuální dysfunkce u mužů a žen až 43 % žen a 31 % mužů přiznalo problémy se sexuální dysfunkcí, jako je například nízká sexuální touha. Mladý nebo starý, muž nebo žena, nízké libido se může týkat také vás. Co je to nízké libido? Libido je, zjednodušeně řečena, váš sexuální apetit. Řídí ho zejména hormony. U žen jde hlavně o pohlavní hormony estrogen a progesteron, ačkoli ženy produkují i nízkou hladinu testosteronu. Hlavním mužským pohlavním hormonem je testosteron. Bez ohledu na pohlaví je testosteron hnací silou sexuální touhy stejně u mužů iu žen. Hormonální změny proto mohou mít obrovský vliv na zájem o sex u obou pohlaví. Změny libida mohou postihnout muže i ženy podobným, ale i odlišným způsobem. Změny libida u žen Jelikož zdravé ženy mají mnohem nižší hladiny testosteronu, je mno...
BLOG, Strana 4
Příběh objevení vitamínu K je poměrně zajímavý. Již ve 30. letech minulého století byla v rámci studia cholesterolového metabolismu pozorována zvýšená krvácivost u kuřat, která byla krmena dietou chudou na tuky. Jelikož ani vitamínem C a ani lipofilními (v tuku rozpustnými) vitamíny, které byly v té době známy, nebylo možné vyléčit takto vyvolanou krvácivost (tzv. hemoragii), byla vyslovena hypotéza o existenci vitamínu rozpustného v tuku, který byl nazván koagulační vita K. Je to ze slova koagulace, což znamená srážení krve. Až v posledních letech jsme však naprosto pochopili jeho význam jako výživového doplňku. Pozor na „ká trojku“ Vitamin K byl izolován v roce 1939 a v dalších letech vědci postupně studovali jeho chemické vlastnosti. Je to souhrnný název pro skupinu sloučenin, přičemž v rostlinách se vyskytuje vitamín K1 (fylochinon), zatímco vitamín K2 (menachinon) produkují především bakterie. Vitamin K3 (menadion) byl vyroben synteticky. V posledních letech b...
Kortizol je jedním z mnoha hormonů produkovaných v lidském těle a kvůli jeho roli ve stresové reakci těla se často označuje jako stresový hormon. Kromě řady dalších důležitých funkcí je kortizol zodpovědný za regulaci metabolismu. Proto, pokud se ptáme, zda jeho nadměrná hladina v organismu může vést k přibírání na váze, je to totéž, jako kdybychom se ptali, zda příliš mnoho stresu může způsobit, že přibereme nechtěná kila. Odpověď na obě otázky je: ano. Bojuj nebo uteč Kortizol je steroidní hormon, který patří do třídy hormonů zvaných glukokortikoidy. Tělo ho produkuje v nadledvinách a kromě toho, že pomáhá při stresové reakci těla, plní i mnohé další funkce. Jde například o zvýšení hladiny cukru v krvi, snížení zánětu či potlačení imunitního systému, a pomáhá při metabolismu živin. Tento stresový hormon se uvolňuje v úzkém vztahu s cirkadiánním rytmem našeho těla, přičemž 50–60 % kortizolu se uvolňuje po přibližně 30–40 minutách bdění a jeho hladina pak běh...
Stres z příprav na Vánoce, obrovské množství chutně vypadajících svátečních jídel všude kolem, lákavé jedlé dárky, ale i stravovací návyky lidí kolem nás, to vše vytváří dokonalý recept k přejídání. Velké množství lidí si zvykne o svátcích dopřát podstatně více jídla, než v běžné dny, což však s sebou nese i riziko vzniku trávicích potíží. Pokud si ani vy neumíte vánoční svátky představit bez koláčků a množství svátečních pokrmů, máme pro vás návod, jak se po jejich konzumaci cítit co nejdříve opět fit. Všichni si občas dopřejeme I když většina z nás považuje přejídání za něco nesprávného, ve skutečnosti si občas dopřejeme všichni. Během svátků, jako jsou například Vánoce, dokonce existuje kulturní očekávání, že se budeme „nacpávat“. Proto platí, že pokud si chcete vychutnat všechny chody štědré večeře a najít se „do prasknutí“, nebijte se s tím. Pokud se takto nestravujete každý den, vaše tělo vám to odpustí. Je ale dobré pochopit, proč po takovém přejezení se po...
Ať už je nazveme opary nebo herpesy, jedná se o puchýře naplněné tekutinou, které vznikají v důsledku viru rodu herpes simplex a jeho dvou druhů, viru HSV-1 nebo HSV-2. Jejich výskyt je extrémně častý a tyto viry postihují více než polovinu světové populace. I když se ve většině případů opary vyléčí samy v průběhu několika týdnů, jejich propuknutí s sebou přináší nepohodlí, svědění, a občas i nepříjemné společenské situace. Proaktivní přístup k léčbě oparu však může celý proces hojení urychlit, výsledkem čehož bude čistý obličej bez herpesu a méně nepříjemností spojených s jeho výskytem. Jak se tedy co nejrychleji „popasovat“ s oparem? Všímejte si varovných signálů Klíčem k rychlému zastavení propuknutí oparu je léčit jej v momentě, kdy zpozorujete první příznaky jeho vzniku. I když je zřídkakdy možné zcela se vyhnout jeho rozvinutí, včasná léčba je dobrým způsobem, jak rozvoj herpesu omezit a vypořádat se s menším a méně zjevným oparem. Časná léčba oparu celý pr...
Podle průzkumu „Jak se máte, Slovensko“, více než 21% Slováků uvedlo, že jejich duševní stav se zhoršil v důsledku pandemie COVID-19. Více než 70 % lidí pociťuje zvýšený stres či úzkost z vypuknutí války na sousední Ukrajině. Přestože oficiální odhady jsou výrazně nižší, v uvedeném průzkumu až 30 % respondentů uvedlo, že trpí mírně závažnou až těžkou depresí. Jak z toho ven? Nejčastější projevy úzkosti jsou podrážděnost a obavy Už v průzkumu, který se uskutečnil na podzim před rokem během covidové pandemie, hovořil průměrně každý čtvrtý až pátý respondent o poměrně častých projevech úzkosti a jiných potížích. Nejčastěji reportované projevy úzkosti se nezměnily. Stále jde nejvíc o podrážděnost, obavy či problém uvolnit se. Další často hlášené potíže byly únava, problémy se spánkem či jídlem, pocity neštěstí a apatie. Významně větší podíl žen, mladších Slováků a lidí se základním vzděláním přiznávalo výskyt úzkostných projevů či jiných obtíží téměř každý, resp. každý ...
Nejen trénovaní, ale rovněž i rekreační sportovci dnes monitorují a sledují téměř vše. Většina z nich denně sleduje zejména příjem makroživin, které jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících výkon, neboť při požadovaném nutričním příjmu má tělo dostatečné palivo na podporu vykonávané fyzické aktivity. Jedním z faktorů, který se obvykle nesleduje, jsou mikroživiny, jejichž nedostatek může také zásadně ovlivňovat výkon sportovce. Mezi mikroživiny patří vitamíny, minerály a stopové prvky. Zatímco vitamíny jsou nezbytné pro normální metabolismus a tvorbu energie, minerály jsou životně důležité pro rovnováhu tekutin, zdraví kostí či svalovou kontrakci, ale na starosti toho mají v lidském organizmu mnohem více. Jedním z nich je železo, které má vliv na celkové zdraví a sportovní výkon. Železo - co to vlastně je? Železo je jedním z nejdůležitějších minerálů v těle. Je součástí mnoha bílkovin a enzymů, které pomáhají podporovat imunitní systém a vývoj. Železo hr...
Určitě jste o tom už slyšeli – v našem stravování bychom měli dbát na sezónnost potravin. Čím jsou však sezónní produkty tak výjimečné? A existuje jednoduchý způsob, jak sledovat, které druhy ovoce či zeleniny jsou právě v sezóně? V první řadě pohodlí? Ať se nám to líbí nebo ne, pravdou je, že pohodlnost se stává stále větší součástí našich životů, stravu nevyjímaje. Mobilní telefony máme neustále po ruce, tak proč si jídlo jednoduše neobjednat? Čeká na nás široký výběr a my máme oběd doručen rychle a bez starostí. Pokud už se dostaneme na nákup, chceme mít vše pod jednou střechou, dostupné celoročně. Řekněme si ale upřímně, chutnají vám jahody či maliny v zimě? Cítíte v nich zde lahodnou chuť léta? Asi ne. To, že je něco dostupné, ještě neznamená, že je to pro nás dobré. Navíc, dopady tohoto systému již od samotného zemědělství až ke globální přepravě zboží jsou pro životní prostředí katastrofální. Nakupujme s rozumem – lokální a sezónní Namiesto toho, aby ste s...
Léto je úžasné - je to období, kdy se cítíme krásní a plní života. A platí to i pro naše vlasy – během léta se vlasy zdají být hustší, lesklejší a celkově vypadají zdravěji. Když však léto skončí a my zpozorujeme, že naše „letní hříva“ začíná řídnout, nemusíme hned podléhat panice. Je totiž naprosto normální, že po létě začnou vlasy vypadávat ve větší míře. Sezónní vypadávání vlasů – opravdu nám na podzim vypadává víc vlasů? Naše vlasové folikuly procházejí normálním růstovým cyklem, během něhož je v jakékoli chvíli až 90% vlasů v anagenní fázi cyklu, tedy ve stádiu růstu. Tato růstová fáze vlasu trvá dva až šest let. Zbývajících 10% prochází telogenní fází, jsou tedy ve stádiu „klidu“. Právě během fáze odpočinku se naše tělo „zbavuje“ již zcela vzrostlých vlasů, aby tak vytvořilo prostor pro růst nových. A proto nám vlasy vypadávají. Za podzimní vypadávání vlasů může evoluce V průměru vypadne člověku každý den 50 až 100 vlasů, ale většinou si toho nikdo z nás ani...
Pandemie koronaviru zvýšila povědomí o potřebě vitamínu D, jehož nedostatek nemá negativní dopady jen na naši imunitu, ale ovlivňuje i zdraví kostí, naši náladu či kvalitu spánku. Adekvátní doplňování vitamínu D prostřednictvím doplňků výživy můžeme považovat za jednoduché a levné opatření, které našemu organismu přináší zdravotní benefity. Je však třeba vědět, kdy má z užití tohoto „slunečního vitamínu“ naše tělo největší prospěch. Sluneční vitamin Díky potravě (například vaječným žloutkům či mastným rybám) umíme našemu tělu zajistit jen 5 až 10 % vitamínu D. Jeho hlavním zdrojem by mělo být dostatečné vystavování se slunci, kdy si jej náš organismus přirozeným způsobem vytváří sám. I proto se mu říká „sluneční vitamín“. Množství syntetizovaného vitamínu D v organismu závisí na mnoha faktorech (např. na ročním období, nadmořské výšce, věku, množství smogu v ovzduší, typu pokožky a podobně). S nadcházejícím sychravým podzimním počasím a následnou zimou ale nastává ...
