Většina z nás už má povědomí o tom, že náš organismus má vitamínu D v zimě málo. Otázka ale je, zda je třeba doplňovat jej do těla i během léta. A pokud ano, proč a jak? Vitamin D je mnohem více než „jen“ vitamín Každá buňka v našem těle má receptor pro vitamín D, který například podporuje imunitu a vstřebávání vápníku, ale ovlivňuje také zdraví kostí, naši náladu či kvalitu spánku. „Déčko“ je tvořeno slunečním zářením, avšak v severních zeměpisných šířkách je slunce dostatečně silné na to, aby stimulovalo produkci vitamínu D v naší pokožce, pouze 3 až 4 měsíce v roce, obvykle od května do srpna. Během těchto měsíců si naše pokožka vytvoří dostatek „déčka“ pro udržení dobré hladiny vitamínu v krvi. Sluneční vitamín Někdy se může zdát, že už v dubnu je slunce velmi silné, a je čas vytáhnout deky a slunit se někde u jezera. Jak však vysvětluje imunolog MUDr. Radovan Košturiak, pro tvorbu vitamínu D to nestačí: „Vitamin D je zvláštní v tom, že k jeho tvorbě je...
BLOG
Blíží se léto a sním i spoustu času stráveného na slunci, občas to možná přeženeme se zmrzlinou a pořádně se najíme na zahradní párty. To vše k létu neodmyslitelně patří, nicméně letní pohoda a aktivity s přáteli mohou z našeho těla odčerpat potřebné živiny a způsobit jejich nedostatek. Na co bychom se měli během léta zaměřit, abychom se i na konci sezóny cítili a vypadali dobře? Léto plné požitků Pokud je vaše léto nejen o relaxu, ale dodržujete svůj tréninkový plán, vězte, že i fyzická aktivita má v létě své nevýhody – nadměrným pocením ztrácíme více minerálů než v chladnějších měsících. Lidé, kteří si léto neumí představit bez slunění by také měli zbystřit, protože vystavování se slunci může způsobit oxidační poškození naší pokožky, a proto bychom měli dodržovat pravidla bezpečného pobytu na slunci. Během léta často upouštíme od zdravějšího jídelníčku a dopřejeme si spoustu dobrot, stravujeme se nepravidelně, a to zase může v našem těle vytvářet různé záněty a z...
Možná si občas při pohledu na regály plné bezlepkových produktů v obchodě i vy kladete otázku, proč lidé přestávají jíst lepek. Jedná se opět o nějaký dietní hit? Bohužel, pro stále větší množství lidí vyloučení lepku z jídelníčku není volbou. Co je to celiakie Celiakie patří mezi autoimunitní onemocnění. Je vyvolána intolerancí bílkovin obilných zrn (lepek, nebo jinak i lepek), které obsahuje pšenice, ječmen, žito a oves. Tato nemoc postihuje zejména tenké střevo. Pokud je včas diagnostikována a pacient upraví svůj jídelníček, může tím zamezit poškození svého zdraví. Na celiakii totiž neexistují léky a jediným způsobem, jak toto onemocnění „léčit“, je dodržování přísné diety. Důležitá je včasná diagnostika Neléčená intolerance lepku má za následek poškození sliznice tenkého střeva a zmenšení jeho absorpční plochy. V konečném důsledku může dojít až k poškození orgánů a tkání celého těla. „Význam včasné diagnostiky spočívá především v předcházení komplikací ...
Když se rozhodneme napravit jakoukoli nerovnováhu v našem těle, často si vedle změny životního stylu zvolíme i cestu užívání doplňků výživy. Chceme se tak ujistit, že jsme udělali opravdu vše pro to, abychom snížili riziko vyplývající z nedostatku některé z látek nezbytných pro správné fungování našeho organismu. Někdy je tento proces jednoduchý, jindy je návrat k rovnováze zdlouhavý. Jak dlouho bychom tedy měli užívat doplněk výživy? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď – záleží to na množství faktorů. Zapomeňte na multivitamínové koktejly v jedné pilulce Pro organismus každého člověka je obtížné dostat se z nutričního nedostatku a je dobré myslet na to, že jedna multivitaminová pilulka denně nás z této nerovnováhy nedostane. To platí rovněž pro děti i dospělé, zejména tehdy, máte-li velmi selektivní stravovací návyky. Proto platí, že to, jak dlouho budete právě vy muset určitý vitamín či minerál suplementovat, bude ovlivněno i vaším stravováním. Pokud bě...
I když do jarní rovnodennosti zbývá ještě pár dní, neznamená to, že chladným dnem můžeme dát sbohem. Jelikož teploty nestále stoupají a opět klesají, naše těla mohou být náchylnější k onemocnění. A to je poslední věc, po které s příchodem teplých a slunečných jarních dní toužíme. Jak nakopnout náš imunitní systém, co jíst a co dělat, aby byla naše těla zdravá a dostatečně silná na to, aby dokázala bojovat proti nachlazení nebo virům? Máme pro vás pár tipů, které můžete udělat, abyste své tělo připravili na přechod ze zimy do jara. Céčko – král všech vitamínů V první řadě je třeba si uvědomit, že imunitní systém se ve skutečnosti nedá posílit. Takhle prostě naše tělo nefunguje. Správná výživa mu ale může pomoci fungovat co nejlépe. Vitamin C bychom měli začlenit do naší stravy ideálně prostřednictvím konzumace čerstvého ovoce, popřípadě doplňků výživy. Do jídelníčku bychom si měli zařadit kromě citrusových plodů jako pomeranče a citrony i chilli papričky, kapusta, kiwi, brokolici či ...
Zdravý životní styl a dostatek spánku, ale stále pytle pod očima. Poznali jste se? Váčky a tmavé kruhy pod očima mohou být výsledkem mnoha faktorů. Patří mezi ně například vysoký věk, nezdravé jídlo, nedostatek vitamínů a minerálů, špatné spánkové návyky, ale i životní prostředí, které nás obklopuje. Proto, pokud patříte mezi lidi, kteří se každé ráno sice budí čerství jako rybička, ale s vaky pod očima, berte to jako znamení, že ve vašem životě je třeba něco změnit. Tmavé kruhy pod očima – co to je a co je způsobuje? Tmavé kruhy pod očima pozorujeme tehdy, když pokožka pod oběma očima ztmavne. Jedná se o výsledek dvou dermatologických stavů: řídnutí kůže pod očima, díky čemuž jsou krevní cévy viditelnější, oteklé oči, které vedou ke vzniku tmavých kruhů pod očima. Tmavé kruhy pod očima se mohou objevit z různých příčin, a mohou, ale nemusí být spojeny se zdravotním problémem. Kvalita a dostatek spánku, strava a pravidelná cvičení ovlivňují náš fyzický vzhled...
Zdraví pokožky je do velké míry podmíněno stravou. Na tom se shodují i odborníci, jako je dermatoložka Jana Chudíková nebo odborník na výživu Boris Bajer. Stárnutí pokožky je vidět hlavně na naší pleti, kde jsou vrásky nejvíce patrné. Co bychom však měli dělat a hlavně jíst, aby byla naše pleť zdravá a krásná? „Zdravotní stav kůže se s výživou velmi úzce spojuje,“ řekl odborník na výživu Boris Bajer na nedávné tiskové konferenci. „Vezměme si jako příklad zvířata, například psy. Psi neznají placebo efekt, ale pokud jim do granulí dáváte omega-3 mastné kyseliny, odrazí se to pozitivně na jejich kůži a srsti.“ Doktorka Chudíková zase uvedla jako příklad asijské ženy. „Asi se shodneme na tom, že čínským ženám se tvoří vrásky mnohem později než například Evropankám,“ říká. „Také je to podmíněno i stravou. Asijčanky mají v jídelníčku množství čerstvé stravy v podobě ovoce, zeleniny, konzumují ryby, sóju a boboviny s obsahem isoflavonoidů.“ Déčkem a zinkem nikdy nic nezka...
Spaní s ponožkami je tématem pro dlouhou diskusi – jsou lidé, kteří nedají na spaní s ponožkami dopustit, a jsou takoví, kteří milují pocit „holých“ nohou. Ať už patříte do první nebo druhé skupiny, možná vás zajímá, jak to vidí věda. Měli bychom spát s ponožkami, nebo raději ne? Má to pro nás zdravotní výhody? A pokud ano, přispějí ponožky k lepšímu spánku? Spaní s ponožkami urychluje usínání Pokud si dáte ponožky na spaní, vaše nohy zahřejí, díky čemuž se zvýší krevní oběh, sníží tělesná teplota a do mozku se vyšle signál, že je čas jít spát. Nošení ponožek do postele je prospěšné pro proces distální vazodilatace. Pokud jsou vaše nohy studené, může se tělesná teplota zvýšit. Děje se to proto, že vaše tělo posílá více krve (a také tepla) do okrajových částí těla, jakými jsou například nohy, aby je udrželo v teple. Když spíte s ponožkami, vaše nohy jsou teplejší, což napomáhá rozšiřovat krevní cévy stažené v chladu. To nám umožní uvolnit více tepla přes pokožku a o...
Valentýnská kapka krve s cílem oslovit zejména prvodarce se zvykne konat vždy v polovině února, logicky ve dnech kolem Valentýna, svátku zamilovaných. Krev však nemocnice potřebují po celý rok. Darování krve je skutečný dar života, který zdravý člověk může poskytnout nemocnému či zraněnému. Je to prospěšný, dnes velmi bezpečný, jednoduchý humánní krok. Projev lidskosti. Celé darování krve trvá od registrace až po odchod domů asi hodinu. Samotný odběr celé krve trvá 5 až 15 minut, během kterých dárce daruje 450 ml krve. Krev se pak zpracuje (rozdělí na jednotlivé složky), které pomohou zachránit lidské životy. Co je krev? Krev je červená tekutina, kterou tvoří krevní plazma. V ní plavou krevní buňky, a to: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty), krevní destičky (trombocyty). Červené krvinky, tzn. přenašeče kyslíku, zachraňují pacientům život během operací a po úrazech. Krevní plazma je určena pro lidi trpící poruchami srážení krve. Třetí slo...
Selen je stopový prvek, který objevil švédský lékař a chemik Jöns Jakob Berzelius začátkem 19. století. Trvalo však dalších 140 let, než se zjistilo, jaký je vlastně jeho význam pro lidské zdraví. Kromě jiných benefitů je důležitý zejména pro udržení normální funkce štítné žlázy a imunitního systému a doporučoval se užívat v doplňcích výživy i během pandemie covidu-19 zejména v kombinaci s vitamíny C, D, zinkem či melatoninem. Lidstvo zpočátku znalo pouze dva extrémy – buď projevy jeho závažného nedostatku selenu, nebo naopak jeho toxicitu. Nesmírný význam selenu pro zdraví byl zjištěn až později. Nadměrný příjem selenu způsobuje selenózu Toxicitě selenu, projevem jeho nadměrného příjmu, se říká selenóza. Může být akutní (jednorázové předávkování vysokou dávkou) a chronická (pravidelný příjem nadměrných dávek delší dobu). Poprvé popis chronické selenózy podal ve 13. století Marco Polo. Ten poukázal na toxické působení některých rostlin na koně a na dobytek. Všiml ...
