Kortizol je jedním z mnoha hormonů produkovaných v lidském těle a kvůli jeho roli ve stresové reakci těla se často označuje jako stresový hormon. Kromě řady dalších důležitých funkcí je kortizol zodpovědný za regulaci metabolismu. Proto, pokud se ptáme, zda jeho nadměrná hladina v organismu může vést k přibírání na váze, je to totéž, jako kdybychom se ptali, zda příliš mnoho stresu může způsobit, že přibereme nechtěná kila. Odpověď na obě otázky je: ano.

Bojuj nebo uteč

Kortizol je steroidní hormon, který patří do třídy hormonů zvaných glukokortikoidy. Tělo ho produkuje v nadledvinách a kromě toho, že pomáhá při stresové reakci těla, plní i mnohé další funkce. Jde například o zvýšení hladiny cukru v krvi, snížení zánětu či potlačení imunitního systému, a pomáhá při metabolismu živin.

Tento stresový hormon se uvolňuje v úzkém vztahu s cirkadiánním rytmem našeho těla, přičemž 50–60 % kortizolu se uvolňuje po přibližně 30–40 minutách bdění a jeho hladina pak během dne klesá. Jeho produkce a uvolňování je regulováno hypofýzou a hypotalamem, které jsou umístěny v mozku.

V období zvýšeného stresu se z nadledvinek uvolňuje kortizol a adrenalin. Následkem je zvýšení srdeční frekvence a hladiny energie a příprava těla na potenciálně škodlivou situaci. Naše tělo se dostává do režimu tvz. akutní stresové reakce, známé jako „bojuj nebo uteč“, čímž se dočasně pozastaví běžné tělesné funkce a metabolismus se zpomaluje. Přestože je tato odpověď těla na stres normální, pokračující zvyšování kortizolu může vést k negativním vedlejším účinkům.

Hormonální regulace

Tělesnou hmotnost ovlivňuje množství faktorů – mezi nejdůležitější z nich řadíme hormonální regulaci. Zatímco hladina hormonů jako je kortizol je obvykle endokrinním systémem těla udržována na určité úrovni, existují určité situace, ve kterých se hodnoty stresového hormonu v těle mohou až příliš snížit nebo naopak zvýšit.

Vysoké hladiny kortizolu mohou podporovat přejídání se

Malé zvýšení hladin kortizolu v reakci na stres je zcela normální a není pravděpodobné, že způsobí negativní vedlejší účinky. Avšak v některých případech mohou hladiny kortizolu zůstat až chronicky zvýšeny. Obvykle je to způsobeno stresem.

Když jsou hladiny kortizolu dlouhodobě zvýšeny, mohou se vyskytnout vedlejší účinky. Patří mezi ně například nabírání na váze a vysoký krevní tlak, ale i únava, změny nálady, podrážděnost a problémy se soustředěním. Fyzickým projevem je zarudlá tvář a řídnutí kůže. V chronickém stresu může být také obtížné udržet si zdravé stravovací návyky, protože zvýšené hladiny kortizolu mohou způsobit touhu po sladkých, mastných a slaných jídlech.

Studie z roku 2004 zjistila souvislost mezi vyšší hladinou kortizolu a vyšším množstvím břišního tuku ve skupině 172 mužů a žen, což naznačuje, že zvýšené množství kortizolu v organismu může vést k přejídání.

Toxický tuk

Nadbytek kortizolu může také vést ke snížení produkce testosteronu, což může mít za následek snížení svalové hmoty, jakož i zpomalení toho, kolik kalorií tělo spaluje.

Navíc hmotnost, kterou přibereme v důsledku prudkého nárůstu hladiny kortizolu, se často hromadí kolem břicha. Tuku nahromaděnému kolem pasu se připisuje rozvoj srdečně-cévních onemocnění, díky čemuž si vysloužil přezdívku „toxický tuk“.

Nízké hladiny stresového hormonu mohou způsobit ztrátu hmotnosti

Stejně jako vysoké hladiny kortizolu mohou způsobit zvýšení tělesné hmotnosti, nízké hladiny mohou v některých případech působit obráceně – dochází ke ztrátě hmotnosti.

Mezi nejvýznamnější příznaky nízké hladiny kortizolu patří snížená chuť k jídlu a ztráta hmotnosti, únava a závratě, a nízká hladina cukru v krvi. Pacienti s nedostatečnou hladinou stresového hormonu mívají chuť na slané, pociťují nevolnost, trápí jejich zvracení nebo bolest břicha, ale i bolest svalů nebo kostí.

Jak u vysokého kortizolu nepřibrat

Každodenně se setkáváme s řadou stresorů, které potenciálně přispívají ke zvýšenému kortizolu. Existuje však několik účinných metod pro řízení hladiny stresového hormonu a následnou prevenci proti přibírání.

• Najděte si čas k odpočinku – jednoduše každý den chvíli relaxujte. Zkuste jógu nebo meditaci – hluboké dýchání může pomoci vrátit produkci stresového hormonu zpět na normální úroveň.
• Spěte – dopřejte vašemu tělu dostatek odpočinku i během noci a spěte dostatečně dlouho a hlavně kvalitně.
• Zabraňte nadměrnému ukládání prázdných kalorií – jezte zdravě.
• Zůstaňte aktivní - cvičte. Jděte si zaběhat nebo se vydejte na procházku s rodinou, cvičte doma nebo v posilovně. To vše vám pomůže udržet si štíhlou linii. Aktivní pohyb je obzvláště důležitý během dlouhých období vysokých hladin kortizolu.
• Zapomeňte na diety! V posledních letech trh zaplavily produkty slibující rychlé spalování kalorií a zázračné hubnutí. Zneužívají přitom poznatky ze studií o kortizolu a přírůstku hmotnosti. Většina lékařů doporučuje pacientům, aby se těmto produktům vyhýbali, protože žádné nezávislé studie publikované v uznávaných lékařských časopisech neprokázaly souvislost těchto produktů s redukcí kortizolu nebo hubnutím.

Je důležité si uvědomit, že neexistuje žádný zázračný lék na zvýšený kortizol. Cvičení, správné stravování a relaxace jsou nejlepší metody ke snížení těchto škodlivých hladin hormonů, které se zvýšily v reakci na stres.

Jak uklidnit tělo i mysl

Jeden z nejdůležitějších léků v ajurvédské medicíně, který se používá k úlevě vůči stresu a úzkosti po dlouhá staletí, je ashwagandha, která kromě mnoha jiných benefitů snižuje hladinu stresového hormonu. Kvalitní produkt s dostatečnou dávkou prášku z kořene ashwagandhy pomáhá bezpečně manažovat stres.

Jedinečný lipozomální komplex Relaxin, sestává kromě ashwagandhy i ze speciálního extraktu z šafránu, který obsahuje komplex bioaktivních látek zodpovědných za zlepšení nálady u lidí s příznaky úzkosti, deprese, stresu a které trápí špatný spánek. Působí jako přírodní antidepresivum bez vedlejších účinků.

Při nervovém vypětí a nadměrném stresu se také doporučuje zvýšit dávky vitamínů. Do jídelníčku zkuste proto zahrnout i omega-3 nenasycené kyseliny (najdeme je např. v olejích, ořechách a semínkách) a potraviny s vysokým obsahem L-tryptofanu - aminokyseliny, z níž mozek vyrábí sérotonin (obsahuje ji banány, avokádo i ořechy).

Foto: Shutterstock
Text: Avita