„Ká dvojka“ není jen název hory – tento vitamín pomáhá transportovat vápník z cév do kostí a zubů

Příběh objevení vitamínu K je poměrně zajímavý. Již ve 30. letech minulého století byla v rámci studia cholesterolového metabolismu pozorována zvýšená krvácivost u kuřat, která byla krmena dietou chudou na tuky. Jelikož ani vitamínem C a ani lipofilními (v tuku rozpustnými) vitamíny, které byly v té době známy, nebylo možné vyléčit takto vyvolanou krvácivost (tzv. hemoragii), byla vyslovena hypotéza o existenci vitamínu rozpustného v tuku, který byl nazván koagulační vita K. Je to ze slova koagulace, což znamená srážení krve. Až v posledních letech jsme však naprosto pochopili jeho význam jako výživového doplňku.

 

K2 transportuje vápník z cév do kostí a zubů

 

Pozor na „ká trojku“

Vitamin K byl izolován v roce 1939 a v dalších letech vědci postupně studovali jeho chemické vlastnosti. Je to souhrnný název pro skupinu sloučenin, přičemž v rostlinách se vyskytuje vitamín K1 (fylochinon), zatímco vitamín K2 (menachinon) produkují především bakterie. Vitamin K3 (menadion) byl vyroben synteticky.

V posledních letech byly při terapii menadionem, tedy K trojkou, pozorovány závažné vedlejší účinky, které se u ostatních dvou druhů vitamínu K (K1 a K2) nevyskytovaly. Takže K3 se u lidí nedoporučuje.

K1 na poruchy srážlivosti, K2 jako ochrana cév a na kosti

Mnohé maminky možná znají kapky zvané Kanavit (zde jde o vitamín K1), které se dávají novorozencům v prvních týdnech po narození (jako prevence zakrvácení do mozku iu zdravých dětí). Tento lék je určen k předcházení a léčbě poruch srážlivosti krve, při dlouhodobém užívání antibiotik a chemoterapeutik či při onemocněních žlučových cest a jater.

Je jen na lékařský předpis a plně jej hradí pojišťovna (není drahý). Při ucpání žlučových cest či jaterních cirhózách je totiž snížena srážlivost krve, rovněž při dlouhodobém užívání širokospektrých antibiotik (snižuje se vytváření tohoto vitamínu našimi střevními bakteriemi) a salicylátů (kyselina acetylsalicylová je vlastně aspirin). Kanavit existuje také v injekční formě, protože někdy je v chirurgii potřebný při déletrvajících žlučových drenážích nebo při předoperační přípravě pacientů, kteří mají sníženou krevní srážlivost.

Vitamin K jako takový zasahuje především do mechanismu srážení krve, ale co je důležité, v kostních strukturách působí společně s vitamínem D při vytváření a zvyšování hladiny proteinu s názvem osteokalcin, který řídí budování kostí.

Dvojkombinace vitamínu D3 s vitamínem K2, resp. ještě i trojkombinace s vápníkem, je nesmírně důležitá jako prevence osteoporózy, neboli řídnutí kostí. Vitamin D výrazně zvyšuje účinnost vitamínu K.

Vitamin K2 má jedinečnou regulační sólo funkci

Původně se předpokládalo, že v tuku rozpustný vitamín K2 je jen jednou z forem vitamínu K. Poslední výzkumy však ukázaly, že K2 má v našem organismu jedinečnou biologickou sólo funkci a tou je vychytávání vápníku z mimobuněčného prostoru a jeho vázání do kostí a zubů. Dá se tedy říci, že odstraňuje vápník z měkkých tkání a ukládá jej do tvrdých tkání (kostí a zuboviny). Je tedy jakýmsi „regulovčíkem“, který kalcium posílá tam, kam je třeba. Proto je vysoce ceněný iv rámci boje s aterosklerózou a také při boji s krevním tlakem (vždyť jeden druh léků na krevní tlak jsou vlastně „blokátory kalciových kanálů“).

 

Podpora transportu vápníku ze žil do kostí

 

Naše cévy fungují jako velká transportní síť, která vede přes všechny části našeho těla. Pro udržení zdravého průchodného krevního oběhu je důležité snížit hladinu vápníku v krvi (vápník je sice důležitý pro kostru, ale v tepnách ho nechceme mít mnoho, neboť tyto usazeniny vlastně podporují proces kornatění tepen). Vitamin K2 funguje tak, že přispívá k transportu vápníku ze žil do kostí. A tento účinek je dobře zdokumentován.

Živočišné tuky, fermentované výrobky a – doplňky stravy

Vitamin K2, menachinon, se vyskytuje především v živočišných tucích (máslo, sádlo, lůj, smetana), zatímco v rostlinných olejích (sójový, olivový, řepkový) se nachází v tří- až pětinásobně nižší koncentraci. Rovněž hydrogenizace rostlinných olejů snižuje obsah vitamínu K2. Také bakterie, které kolonizují tlusté střevo, vytvářejí vitamín K2. Podíl této bakteriální syntézy však vypadá být mnohem menší, než se doposud předpokládalo.

Podle zdravotních institucí je odhadována doporučená denní dávka vitamínu K2 cca 75 mikrogramů. Je poměrně obtížné získat jej denně v běžné stravě. Největší podíl ,,ká dvojky" obsahuje tradiční fermentovaný japonský pokrm ze sóji zvaný nattó = porce 50 gramů představuje až 500 mikrogramů vitamínu K2. Lze jej koupit v obchodech se zdravou výživou, otázkou je, jak Čechům chutná.

Podle odborné publikace Vitamíny ve sto gramech zelí se nachází 250 mikrogramů fylochinonu (neboli vitamínu K1), ve sto gramech sójových bobů (nefermentovaných) je ho 190 mikrogramů, a ve sto gramech špenátu či květáku je ho 275 - . To je však K1, která má vliv zejména na srážlivost krve.

Hovoříme-li však o vitamínu K2, neboli menachinonu, z potravy si pořídíme jen asi 20 % jeho potřeby. Jak již bylo řečeno, nachází se zejména ve fermentovaných a živočišných potravinách – ale platí to pouze pro maso, vejce a mléčné produkty od zvířat, která se volně pásla. Vitamin K2 pro výživové doplňky se obyčejně získává s pomocí patentované biofermentační technologie.

Opakování na závěr

Vitamin K1 se nachází v zelenině a na cévní soustavu člověka (co se týká zabránění ukládání vápníku v cévách) má mnohem menší vliv. K2 je ve fermentovaných potravinách a živočišných produktech a částečně si jej vytvářejí naše střevní bakterie. Již 10 mikrogramů vitamínu K2 denně snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, redukuje riziko zánětů snížením hladiny C-reaktivního proteinu, má pozitivní vliv při autoimunitních onemocněních jako revmatoidní artritida či roztroušená skleróza.

Zdravé kosti a zuby

Kombinace vitamínů K2 a D3 by neměla chybět v lékárničce lidí, kteří mají problémy s vysokým krevním tlakem, cévami a řídnutím kostí, zejména u mužů i žen po padesátce. Jejich příjem je důležitý také u žen s rozkolísanou nebo se sníženou hladinou hormonů – především v menopauze.

Poraďte se se svým lékařem před užíváním jakéhokoli vitamínu K, pokud užíváte léky na ředění krve (např. warfarin). Vysoký příjem vitamínu K totiž může narušovat antikoagulační (protisrážlivý) účinek warfarinu, případně jiných léků na ředění krve.

Foto: Shutterstock
Text: Avita