Mnoho lidí se domnívá, že proti mikroorganismům na naší kůži, speciálně na rukou, je třeba bojovat všemi možnými prostředky. Není to ovšem pravda.

Mikrobiom – co je to?

Souhrn genů všech mikroorganismů, které osidlují naše tělo – bakterií, virů, kvasinek, hub či plísní, se nazývá mikrobiom. Nejznámější a nejprobádanější z nich je právě střevní mikrobiom.

Podle odborníka na probiotika Alojza Bombu mikrobiom ovlivňuje všechny povrchy pokryté epitelem, takže máme kožní mikrobiom, ústní mikrobiom, velmi důležitý je mikrobiom v našich dýchacích cestách, existuje mikrobiom urogenitálního traktu a ženy mají také vaginální mikrobiom. Každý je tvořen určitými typy mikroorganismů podle prostředí, ve kterém žijí. A každý z těchto mikrobiomů je pro konkrétního člověka jedinečný jako otisk prstu.

I jednotlivé mikrobiomy v našem těle se navzájem ovlivňují. Velice důležitý je například vztah mezi střevním a kožním mikrobiomem. Z toho vyplývá fakt ověřený léty klinických zkušeností - že stav naší pokožky ovlivňuje i to, co jíme.

Nechme se kolonizovat přátelskými mikroby. Nezabíjejme je.

Kožní mikrobiom se vyvíjí prostřednictvím kolonizace kůže různými typy bakterií. Začíná to už bezprostředně po narození.

I proto je důležité, aby se dítě narodilo přirozenou cestou a ne císařským řezem. Již v porodních cestách se začíná vytvářet jedinečná neviditelná vrstva bakterií, které společně s viry a houbami tvoří tvz. rezidentní (usídlený, nezjevný) mikrobiom kůže. Takový mikrobiom obyčejně není původcem infekce. Naopak, má-li správné složení, přispívá k imunitě a zdraví pokožky a tvoří její ochrannou bariéru.

„Běžným umytím ho neodstraníme, chirurgickým umytím a dezinfekcí z něj odstraníme asi 80 %,“ píší odbornice A. Ácsová a J. Hojerová z Fakulty chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě pro odborný časopis Derma revue.

Existuje však také tranzientní (přechodný, přenosný) mikrobiom, který je odrazem prostředí, ve kterém žijeme. Ten už může vyvolat kožní onemocnění nebo infekce. Běžným umytím z něj odstraníme přibližně 50 %. Naše „přátelské“ bakterie, tzn. rezidentní, které na naši kůži patří, by však pokožku měly chránit před tranzientními (špatnými) bakteriemi, které na ni nepatří. A sloužit jako biologická bariéra. Tu si však, logicky, nesmíme narušit nešetrnou dezinfekcí a nadměrným používáním čistících kosmetických prostředků s agresivními tenzidy.

Důležitá je správná hygiena pokožky rukou

Výše uvedené informace neznamenají, že si nemáte pravidelně mýt ruce. Stále platí, že hygiena rukou je nejdůležitější prevencí infekčních chorob včetně COVID-19. K likvidaci virů však stačí obyčejné mýdlo, nejsme-li zdravotníci či pracovníci v potravinářském provozu. Dezinfekční prostředky používáme jen v případech, kdy nemáme možnost umýt si ruce.

Jak si zachovat zdravý mikrobiom?

Pro zachování zdravého mikrobiomu jsou důležité tři věci:

• zdravá výživa s probiotiky a prebiotiky,
• čistící kosmetické výrobky bez agresivních tenzidů (pěnidla), které dokáží udržet přirozené slabě kyselé pH filmu pokožky,
• kosmetické výrobky a doplňky výživy podporující rozvoj přátelských bakterií.

O tom, že probiotika jsou „přátelské“ kultury mikroorganismů (laktobacily, bifidobakterie, enterokoky) a prebiotika jsou nestravitelné složky přijaté potravy, které jsou výživou pro probiotika, už dávno víme. Co však takhle aplikovat probiotika do kosmetických prostředků?

Bohužel, není to možné. Jelikož se jedná o žijící mikroorganismy, jejich množení ve výrobcích (např. v krému) by bylo nekontrolované. Ale podle odbornic se moderní cestou jeví být postbiotika.

Slyšeli jste už o postbiotikách? Vědci jsou z nich nadšeni

Postbiotika jsou aktivní látky získané z probiotik v průběhu procesu fermentace a také zbytky části buněk prospěšných bakterií. Získávají se po cíleném usmrcení probiotik speciálními technologickými postupy.

Vzniknou tak bakteriální extrakty, teplem inaktivované bakterie a tvz. postbiotické lyzáty. Bakteriální extrakty obsahují vzácné aminokyseliny, které pomáhají revitalizovat kůži. Teplem inaktivované bakterie obsahují buněčnou stěnu i celé buňky probiotik. Zvyšují imunitu kůže a zmírňují některá kožní onemocnění. Postbiotické lyzáty vzniknou destrukcí buněčné membrány. Obsahují složky podporující přirozenou hydrataci pokožky (kyselinu hyaluronovou, mléčnou, octovou) i látku podporující regeneraci ceramidů.

Na obalech kosmetických výrobků je najdeme pod názvy: Lactobacillus Ferment Extract, Bifida Ferment Lysate, Streptococcus Thermophilus Ferment a podobně.

Na zdravou kůži recept starých mateří

Klinickými studiemi se prokázalo, že např. známá jogurtová kultura Streptococcus thermophilus se při aplikaci na kůži ve formě postbiotika dokázala zvýšit tvorbu ceramidů zodpovědných za bariérovou funkci kůže. Má totiž protizánětlivý efekt a antimikrobiální účinky. Pokud tedy naše mámy natíraly spálenou pokožku svých dětí chladivým jogurtem, jaksi přirozeně odedávna dělaly to, co později dokázala věda. Postbiotika jsou tedy nový nadějný koncept pro moderní kosmetiku a také léčbu kožních onemocnění, jako je například akné, rosacea nebo ekzém.

V každém případě se probiotika společně s prebiotiky doporučuje užívat vnitřně, protože jak jsme již řekli na začátku, vztah mezi střevním a kožním mikrobiomem je velmi blízký. Pro posílení střevního mikrobiomu a imunity sliznic doporučujeme z naší nabídky produkt Probiotika plus vláknina a ke zlepšení stavu pokožky produkt Anti Age elixír s již zmiňovanými ceramidy podporujícími bariérovou funkci kůže nebo Hydrolizovaný kolagen z bioaktivních peptidů.

Poslední dva si lze výhodně pořídit v rámci balíčku pro hydratovanou a čistou pleť. Pokožce v náročném letním období prospívá i Kolagen liposomal plus, jelikož schopnost tvořit kolagen s věkem klesá.

Víte, co znamená…?

Mikrobiom: souhrn genů všech mikroorganismů, které osidlovají naše tělo – bakterií, virů, kvasinek, hub, plísní.

Mikrobiota: souhrn všech mikroorganismů. Mikroflóra: Starší název pro souhrn mikroorganismů, tedy mikrobiotu.

Probiotika: Pojem probiotika zahrnuje rozličné druhy živých mikroorganismů, které jsou zdraví prospěšné a přirozeně se vyskytují v lidském těle. Mezi nejznámější probiotické bakterie řadíme různé laktobacily či bifidobakterie. Název „pro bios“ = „pro život“.

Prebiotika: Potrava pro probiotika. Jde zejména o některé sacharidy (pocházející iz vlákniny), které jsou pro nás nestravitelné. Zároveň však představují živiny pro dobré bakterie a jsou součástí celkového střevního mikrobiomu. Za nejvýznamnější přirozené prebiotikum je považován oligosacharid zvaný inulin. Jedná se o složku potravinové vlákniny. Zvětšují objem stolice a potlačují zácpu.

Synbiotika: Spojení probiotik a prebiotik v jednom přípravku.