Každý rok na konci léta, kdy už můžeme ve vzduchu cítit přicházející podzim, začíná sezóna nachlazení a chřipky. Zamysleli jste se ale někdy, proč tomu tak je? Proč se zdá být naše imunita silnější během léta, ale s příchodem chladných dnů se obranyschopnost našeho těla snižuje? Opravdu se se změnou ročních období mění i naše imunita?
Sezónní výkyvy imunity
Člověk během svého života prochladne v průměru 200krát. Zdá se vám to hodně? Pokud si to sečteme, většina z nás opravdu přežije 3 - 5 let s kašlem, ucpaným nosem či bolestí hlavy a hrdla. Vděčíme za to virové infekci horních cest dýchacích. Běžná rýma je obvykle neškodná a nejčastěji ji vyvolají rinoviry, kterých existuje asi 160 různých typů, které nám dokáží způsobit nachlazení. Jelikož viry často mění způsob, jakým napadají náš imunitní systém (mutace v jejich genetickém kódu), dokážou odolat jakékoli předchozí imunitě, kterou si naše tělo vytvořilo. To způsobuje opakované rýmy a kašle.
Viry mají rádi chlad
Nastydnout uprostřed léta sice můžeme, ale rinoviry nemají rádi teplo, což částečně vysvětluje, proč virový kašel a rýma převládá zejména v zimních měsících. Existují studie, které potvrzují, že náš imunitní systém je během léta silnější. Kromě toho, UV sluneční paprsky, které jsou účinné v boji proti infekci, jsou v chladných zimních měsících nižší. Navíc náš nos v důsledku chladu zvyšuje náchylnost k průniku virů.
V chladnějším počasí trávíme více času v interiérech blízko sebe, často bez otevírání oken a pravidelného větrání. Vytváříme tak ideální podmínky pro šíření choroboplodných zárodků. S nedostatkem slunečního světla klesá hladina vitamínu D v našem těle a náš imunitní systém takříkajíc slábne. Vitamin D je totiž klíčovým faktorem obranyschopnosti proti infekcím.
Sezónnost ovlivňuje imunitu
Studie z University of Cambridge z roku 2015 potvrzuje, že náš imunitní systém se mění v závislosti na ročním období. Výsledky studie pomáhají vysvětlit, proč se některé zdravotní problémy, jako jsou srdeční choroby a revmatoidní artritida, zhoršují v zimě. Tato studie ukazuje, že aktivita téměř čtvrtiny našich genů se liší podle ročního období, přičemž některé jsou aktivnější v zimě a jiné v létě. Tato sezónnost ovlivňuje také naše imunitní buňky a složení naší krve a tukové tkáně (tuku).
Ukázalo se například, že hladiny některých imunitních buněk v krvi, jako jsou lymfocyty či neutrofily, se v průběhu roku mění. Rovněž i hladiny některých zánětlivých molekul, jako jsou cytokiny a C-reaktivní protein (CRP), sezónně kolísají.
Imunita je aktivní celý rok
Tyto změny v hladinách různých parametrů v krvi můžeme připsat hlavně různé aktivitě genů v našich imunitních buňkách, které reagují na podněty prostředí. Ovlivňuje je zejména délka dne (sluneční světlo) a také teplota a vlhkost vzduchu. Některé geny jsou aktivnější v létě, jiné zase v zimě. Kromě toho mohou imunitní odpověď našeho těla ovlivnit i jiné faktory – věk, genetika a základní zdravotní podmínky.
Náš imunitní systém sice vykazuje sezónní změny, ale je stále aktivní po celý rok.
Naše imunita chce, abychom jedli sezónně
Všimli jste si, že v různých obdobích roku máte chuť na různá jídla? Se změnou ročního období jaksi přirozeně měníme i náš jídelníček – stravujeme se sezónně a možná o tom ani netušíme. Najednou máme chuť na potraviny plné živin, které naše tělo v daném období právě potřebuje. Jedná se o instinkt, kterého bychom měli naslouchat.
Co je vlastně sezónní stravování? Jedná se o konzumaci potravin, které jsou právě v sezóně – tedy dozrávají během určitého ročního období a jsou vypěstovány a sklizeny lokálně. Takové stravování má mnoho výhod, a to nejen pro naše imunitní zdraví, ale také pro životní prostředí.
TIP - Jaké sezónní produkty nakupovat během chladných měsíců?
Během zimy jsme nejvíce náchylní k nachlazení, proto si řekněme, co bychom měli zařadit do našeho jídelníčku. Mezi hlavní sezónní potraviny během zimy patří kořenová a listová zelenina. Na místním farmářském trhu v zimních měsících určitě najdete celer a kořenovou zeleninu jako mrkev, řepa, pastinák, ale i brokolici, květák, kapusta a brambory. Toto vše jsou suroviny, ze kterých si umíte připravit chutné a zdravé zeleninové vývary, které vás v chladných dnech zaručeně zahřejí.
Sáhněte po kysané zelí, které je plné probiotik, obsahuje velké množství vlákniny a příznivě působí na trávení. Kromě toho obsahuje mnoho živin, například vitamíny C, E a K, vitamíny skupiny B, železo, draslík či zinek.
Nezapomeňte na superpotraviny a bylinky
Pokud k snídani jíte ovesné kaše, děláte dobře. Ovesné vločky jsou totiž považovány za superpotravinu, která je lokální a vždy dostupná. Zajděte si na trh, kde i během zimy najdete vše, čím si můžete kaši dochutit – sušené ovoce, semínka, ořechy, mák i med.
Zařaďte do jídelníčku křen, který je bohatý na živiny a působí antibakteriálně a také pozitivně ovlivňuje střevní mikroflóru. Nezapomínejte na cibuli a česnek, který má také antibakteriální a antivirové účinky. Během zimní sezóny naleznete na trhu množství lokálních koření a sušených bylinek, nevynechejte zázvor a skořici, které organismus zahřejí.
S blížícím se podzimním obdobím si přečtěte náš článek Jak připravit imunitu na sychravý podzim.
Foto: Shutterstock
Text: Avita