Přestože je spánek nezbytnou součástí našeho života, velmi často mu nevěnujeme dostatek pozornosti. Člověk stráví spánkem až 1/3 života, avšak mnozí z nás stále nechápou složitost a důležitost této činnosti. Říkáme to už malým dětem – během spánku se naše tělo „opravuje“, regeneruje a doplňuje si energii. Díky dostatku spánku se ráno budíme svěží a odpočatí a připravení na další den. Proč na to v dospělosti zapomínáme?

Spánek je zejména o regeneraci, ale rovněž má další fascinující účinky, které vás mohou překvapit. Zde jsou některé z nich:

Nevyspalý mozek se chová jako opilý

Určitě jste si všimli, že po probdělé noci se vaše myšlení jakoby zamlžuje a vaše reakce jsou zpomaleny. Děje se to proto, že nedostatek spánku ovlivňuje naše kognitivní schopnosti a poškozuje náš mozek podobným způsobem jako alkohol. Existují studie, které prokázaly, že nepřetržité bdění po dobu 24 hodin může mít stejný vliv na naši kognitivní výkonnost jako koncentrace alkoholu v krvi v množství 0,10 %.

Právě během spánku si náš mozek upevňuje získané informace a vytváří si spojení, díky kterým se zlepšuje naše paměť i schopnost učit se. Při nedostatku spánku se snižuje schopnost mozku uchovávat informace, což vede k obtížím s pamětí a nabýváním nových informací.

Pamatujete si, co se vám zdálo?

Všichni máme ve svém okolí lidi, kteří tvrdí, že nesní. Není to pravda - sny míváme všichni, ne všichni si je ale pamatujeme. Během spánku procházíme různými fázemi a snění během těchto fází je také rozdílné. Nejživější sny se dějí během paradoxního (snového) spánku (REM spánek) a právě toto jsou sny, které si s největší pravděpodobností zapamatujeme. Sníme i během tichého (ortodoxního) spánku (non-REM spánek), ale je prokázáno, že tyto sny si pamatujeme méně často a jejich obsah je poměrně klidný.

Pro stabilní emoce jsou důležité sny

„REM spánek je tzn. paradoxní nebo snový. Především v této fázi sníme. Sny můžeme velmi aktivně prožívat, ale máme svalové ochabnutí, abychom během spánku neublížili sobě a okolí. Čili když jsou sny pohybové, tak se to neprojeví pohyby končetin. Právě tehdy je zablokován motorický systém, a proto dokážeme i takové sny prožívat a mít velmi živé sny. Někteří lidé však mohou mít problémy, které se projeví právě poruchami v podobě náměsíčnosti, skřípění zuby, nočními můrami nebo děsy.“, říká MUDr. Imrich Mucska, odborník v oblasti spánkové medicíny.

Pro stabilní emoce jsou důležité sny

Sny bývají občas velmi příjemné, jindy nás vystraší či matou. Proč ale vůbec sníme? Přesný účel snů zůstává záhadou, vědci však naznačují, že sny hrají klíčovou roli v emocionální regulaci. Přes snahu vědecké obce přesný účel snů nadále zůstává záhadou. Některé z nejvýznamnějších teorií tvrdí, že snění nám pomáhá zpracovat a lépe porozumět vzpomínkám a zážitkům a podporuje naši emoční regulaci. Jak?

Během REM spánku se mozková aktivita zvyšuje a naše tělo se dočasně ochromí. Tento stav umožňuje mozku simulovat různé emocionální scénáře. Díky analýze emocionálních zážitků během snů si náš mozek dokáže vytvářet spojení a vzpomínky. Pomáhá nám to při zpracovávání různých emocí, když bdíme.

Na tom, v jaké poloze spíme, záleží

Všichni máme preferovanou polohu spánku - někdo rád spí na zádech, jiný na břiše či na boku. Věděli jste ale o tom, že tyto polohy mohou ovlivnit naše zdraví? Například spánek na zádech se obecně považuje za nejlepší polohu pro vyrovnání páteře. Je výbornou prevencí bolestí zad a krku. Pokud vás trápí vrásky, spěte na zádech, protože v této poloze váš obličej netlačí na polštář. Spaní na zádech ale není vhodné pro lidi s příznaky spánkové apnoe a chrápání, protože v této poloze jazyk a měkké tkáně v krku blokují dýchací cesty.

Dělá vám spánek vrásky?

Milujete spánek na břiše? V tom případě byste měli vědět, že tato poloha může zatížit váš krk a páteř. Doporučujeme proto takovéto spaní používat pouze tenký polštář, nejlépe žádný. Snížíte tak zátěž na váš krk. Kromě toho při spaní na břiše tlačí tvář na polštář, což přispívá ke vzniku vrásek.

I spánek na boku může být prospěšný pro naše zdraví – spíte-li na levém boku, pomáháte trávení a snižujete riziko refluxu. Spaní na boku se obecně doporučuje těhotným ženám, neboť zlepšuje prokrvení dělohy.

Existuje optimální délka spánku?

Říká se, že dospělý člověk by měl spát přibližně 8 hodin denně (v noci). Samozřejmě potřeba spánku je individuální, každý z nás má jiný spánkový cyklus a někdo se probudí s pocitem vyspání už po 6 či 7 hodinách. Naopak, jiní si rádi pospí podstatně déle, ale ani to nemusí být pro zdraví dobré – například při délce spánku nad 9 hodin se u člověka podstatně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Zatímco ideální množství spánku pro dospělé je obecně 7 až 9 hodin za noc, děti a dospívající potřebují více spánku kvůli požadavkům na růst a vývoj. Novorozené děti spí přibližně 14 až 17 hodin denně, přičemž s přibývajícím věkem se jejich počet postupně snižuje. Děti ve školním věku potřebují 9 až 11 hodin spánku, zatímco teenagery by měli být v rozsahu 8 až 10 hodin. Všechno to také závisí na individuálních potřebách a faktorech životního stylu.

Spíme méně než naši předkové

Potvrzuje to i MUDr. Imrich Mucska: „Hlavní problém, který máme, je industrializace. Máme osvětlení, které zde nebylo před 150 lety. Máme techniku, která nás nejen baví, ale bohužel i zkracuje spánek. Dá se říci, že za 100 let jsme si zkrátili spánek o hodinu, hodinu a půl. A to se již projevuje na některých onemocněních, která mohou mít přímý souvislost s krátkým nebo nekvalitním spánkem.“

Je důležité si uvědomit, že kvalita spánku je stejně důležitá jako jeho délka. Hluboký, regenerační spánek je rozhodující pro celkové zdraví a psychickou pohodu, a to bez ohledu na věk.

Pokud málo spíme, nehubneme

Mnoho lidí snažících se shodit pár nadbytečných kilo si neuvědomuje potřebu regenerace. Dostatek spánku by měl být součástí celkové strategie během hubnutí. Výzkumy ukazují, že nedostatek spánku může dokonce přispět ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšit riziko obezity.

Nedostatek spánku mění i náš apetit – je-li naše tělo málo odpočaté, touží po vysoce kalorických potravinách bohatých na sacharidy. Nedostatek spánku totiž narušuje rovnováhu hormonů, které regulují hlad a sytost, což vede ke zvýšené chuti k jídlu.

Nedostatek spánku navíc ovlivňuje schopnost těla zpracovat a rozložit glukózu. Může to vést až k riziku vzniku inzulínové rezistence a diabetu. Logicky, nejsme-li odpočatí, zhoršuje se náš fyzický výkon, což ztěžuje cvičení a efektivní spalování kalorií.

Foto: Shutterstock
Text: Avita