Podle průzkumu „Jak se máte, Slovensko“, více než 21% Slováků uvedlo, že jejich duševní stav se zhoršil v důsledku pandemie COVID-19. Více než 70 % lidí pociťuje zvýšený stres či úzkost z vypuknutí války na sousední Ukrajině. Přestože oficiální odhady jsou výrazně nižší, v uvedeném průzkumu až 30 % respondentů uvedlo, že trpí mírně závažnou až těžkou depresí. Jak z toho ven?

Nejčastější projevy úzkosti jsou podrážděnost a obavy

Už v průzkumu, který se uskutečnil na podzim před rokem během covidové pandemie, hovořil průměrně každý čtvrtý až pátý respondent o poměrně častých projevech úzkosti a jiných potížích. Nejčastěji reportované projevy úzkosti se nezměnily. Stále jde nejvíc o podrážděnost, obavy či problém uvolnit se. Další často hlášené potíže byly únava, problémy se spánkem či jídlem, pocity neštěstí a apatie. Významně větší podíl žen, mladších Slováků a lidí se základním vzděláním přiznávalo výskyt úzkostných projevů či jiných obtíží téměř každý, resp. každý druhýden.

„Aktuální dění nám ukazuje, že více než kdy předtím je důležité starat se nejen o fyzické, ale i naše duševní zdraví,“ řekla k tomuto tématu na zářijové tiskové konferenci doc. MUDr. Ľubomíra Izáková, PhD., hlavní odbornice MZ SR pro obor psychiatrie.

Polovina by vyhledala psychologa

V případě duševních problémů by se polovina lidí vybrala za psychologem, třetina za svým všeobecným lékařem. Nejvíce mladých by navštívilo především psychologa.

Na Slovensku máme pět psychiatrů na 100 tisíc lidí, přičemž v Evropské unii je to sedmnáct. Průměrná čekací lhůta pro termín u psychiatra je až sedm týdnů. V urgentních případech, je-li člověk v krizi či v ohrožení života, je však dostupná psychiatrická pohotovost. Akutní stav lze zvládnout psychiatrickou hospitalizací. Otázka zůstává, co potom?

„Časový tlak vyvíjený i na psychiatry je enormní,“ připouští psychiatrička z Prahy MUDr. Vanda Valkučáková. „Je pravda, že pokud během prvního kontaktu s pacientem nemluvíte alespoň 45 minut, mnoho věcí o něm nezjistíte. Tím spíše, i když samotný pacient má pocit tlaku, protože v čekárně už sedí někdo jiný. To není dobře. Proto mám obrovskou naději, že je šance na reformy. Jednou z klíčových témat je rozvoj komunitních center.“

Každodenní práce se samým sebou

Psychiatrička MUDr. Soňa Belanská v minulosti mluvila v rozhovoru o systému světlých bodů a drobných každodenních radostí, které bychom si v rámci duševní psychohygieny měli denně dopřát.

Musíme se přizpůsobit na způsob chameleona. Ten, aby přežil, jednou se zbarví zeleně, jednou žlutě a díky tomu přežívá. Příroda to tak zařídila iu lidí, ale my jsme tuto přirozenou schopnost zatlačili do pozadí.

Vyzdobme si byt podzimními dekoracemi, svícny, čímkoli, co se nám líbí. Udělejme si domácnost, ve které nyní trávíme více času, pěknou a příjemnou. Doma bychom měli mít dostatečně prosvětlené prostory a zdůrazňuje se přítomnost živého světla, jako je například podvečer zapálená svíčka. Oranžová barva je pro toto období vynikající, vyzařuje teplou emoci, navozuje příjemné naladění a potlačuje úzkost. Stejně tak žlutá. To jsou barvy podzimu. Nezačněme nosit černé a šedé kabáty, zůstaňme věrni pastelovým barvám, to také přispívá k dobrému naladění a podpoře duševního zdraví. Naplánujme si dovolené, relax s přáteli, setkání s rodinou a těšme se na to. Důležitým opatřením proti podzimní melancholii je udržovat sociální kontakt. I proto se nedávná kampaň Ligy za duševní zdraví věnovala propagaci toho, zavolat někomu jen tak: „Ahoj, jen jsem tě chtěl slyšet“.

Udělejme si čaj, i to může být světlý bod, snažme se vychutnat si ho, vedle toho si můžeme číst, prohlédnout si film, poslechnout si hudbu. Tyto malé věci, které jsme dělali dosud a brali jsme je jako samozřejmost, povýšíme na světlé body.

Co říkají statistiky?

Údaje ze studie Depression Scorecard, která letos analyzovala komplexní obraz péče o lidi s depresí v SR, říkají následující:

• 3 - 3,5 % je odhad podílu lidí na Slovensku, kteří žijí s depresí,
• na Slovensku máme 4,9 psychiatrů na 100 tisíc obyvatel, přičemž v EU je průměrně 17 psychiatrů na 100 tisíc obyvatel (údaj z roku 2018),
• 50 % těžkých depresivních poruch zůstává neléčených,
• podle celosvětových odhadů může deprese přispívat až k 60 % sebevražd (údaj z roku 2020),
• 71,2 milionu eur - to jsou roční náklady na zdravotní a sociální péči určenou na depresivní poruchy na Slovensku,
• 2,1 miliardy eur – to jsou odhadované roční přímé a část nepřímých nákladů spojených s duševními onemocněními v SR,
• Slovensko, Srbsko a Litva nemají vytvořen žádný systém péče o lidi v zaměstnání

Co užívat z volně prodejných přípravků?

Jeden z nejdůležitějších léků v ajurvédské medicíně, který se používá k úlevě vůči stresu a úzkosti po dlouhá staletí, je ashwagandha. Říká se jí také indický ženšen. Podle studie, o které píšeme v tomto článku na našem blogu, ashwagandha kromě mnoha jiných benefitů snižuje hladinu hormonu stresu, kortizolu. Kvalitní produkt s dostatečnou dávkou prášku z kořene pomáhá bezpečně manažovat stres.

Naše novinka, jedinečný lipozomální komplex Relaxin, sestává kromě Ashwagandhy i ze speciálního extraktu z šafránu, který obsahuje komplex bioaktivních látek zodpovědných za zlepšení nálady u lidí s příznaky úzkosti, deprese, stresu a které trápí špatný spánek. Působí jako přírodní antidepresivum bez vedlejších účinků. Několik klinických studií prokázalo jeho schopnost působit na zpětné vychytávání serotoninu. Jeho užívání se proto doporučuje lidem s nízkou hladinou serotoninu.

Při nervovém vypětí, depresi a úzkosti se také doporučuje zvýšit dávky vitamínů. Dalším diskutovaným vitamínem ve vztahu k depresi je vitamín D (o jeho obecném nedostatku víme). Do jídelníčku je třeba zahrnout i omega-3 nenasycené kyseliny (najdeme je např. v olejích, ořechách a semínkách) a potraviny s vysokým obsahem L-tryptofanu - aminokyseliny, z níž mozek vyrábí sérotonin (obsahuje semi a par , avokádo i ořechy).

Foto: Shutterstock
Text: Avita